2000? Jakože cože?


Milý deníčku,

není vůbec čas do tebe psát. Už máme leden. Gian má dneska narozeniny. Dala jsem mu užitečný dárek, ačkoliv jeho pohoršující kecy o tom, co s mým bratrem bude dělat, mi stihly zkazit i ten zbytek dne, který mi po dlouhém dni učení (naštěstí bylinky odpadly!), zbyly. Rozhodla jsem se, že zase začnu psát, docela mi chybí, se někam vypsat, a teď, pár dní po Silvestru na mě dopadla kompletně znovu depka z toho všeho. Ačkoliv  se mi Adam omlouval, a tvrdí, že je to Daisy vina, nemyslím si, že je to tak úplně pravda. Ale vezměme to podle abecedy.

Adam - Skoro to vypadá, že spolu zase nevycházíme. Snaží se chovat strašně otcovsky. Pokouším se ho dát dohromady s Daisy, alespoň aby si spolu promluvili. Možná to byl ten kámen úrazu a důvod, proč mě celý Silvestr ignoroval. Škoda, že jsme se tak míjeli, prošvihla jsem i zasnoubení Kath s naším druhým kolejním. Strašně jim to přeju! Ještě, aby Havraspár vyhrál pohár, a bude to dokonalé. No, nicméně vypadá to, jak to vypadá, ale Adam je pro mě tenhle rok neskutečnou oporou. Pomáhá mi s úkolama, učením, radama, jak být hezká, ale i s tím, co nosit. Nebo se o to alespoň snaží. A taky se mi hodí to, že má přístup ke Corvovi, i když toho, chudáka, za chvíli strhám.

Amai - Když nad tím tak přemýšlím, je docela milý. Vin ho zasvětila do našeho programu, plánu, klubu (?), díky čemuž se často potkáváme. Většinou spolu prohodíme jen pár slov, což je škoda, ale alespoň mě nechce, jak před dvěma lety - páni, to už jsou to vážně dva roky? - zabít. Pozitivum číslo jedna. A abych nezapomněla, má hezký úsměv!

Alice - Stala se z ní. Hm, jak to napsat slušně. Arogantní slečinka, co si myslí, že může vládnout galaxii. Začala se oblíkat obdobně bláznivě jako Gian, což se mi rozhodně nelíbí. Nechápu, proč zrovna Mattyho musí kazit. I když ten má ji, Kath, Lucase a celou tu jejich prapodivnou rodinku. Je škoda, že na to, jaké jsme byly ještě předloni kamarádky, teď spolu prohodíme sotva pár slov.

Daisy - Moje milovaná spolubydlící! Vrátila se! Po dvou letech je zpátky. Možná proto je na ní Adam tak strašně naštvanej, ale kdo by na ní dokázal být naštvaný? Naučila mě správně použít pudr a řasenku, dokonce mi půjčila i push-up podprsenku. Jen je škoda, že se opila. Byla to moje vina, i když ona tvrdí, že za to může Adam. Neměla jsem se do toho plést. Ale, závěrem. To objímání pod úžasným ohňostrojem a táhnutí do hradu, tedy částečné, poté co mi Adam zašeptal, že budou s Gianem na baru (kde nebyli), bylo fantastické.

John - Vážně se deníčku divíš, proč mám Johna zmíněného v mém deníčku? Přišel za mnou, na začátku léta, kdy jsme s Vin chtěli stavět hrob. Vlastně už na hradě se mi omluvil. Chtěl být, věřil bys tomu, kamarád. Také jsem tomu nevěřila, nicméně tomu tak je. V Prasinkách mi dokonce dal i napít zahřívacího lektvaru, poté, co jsme se asi hodinu nesmyslně špehovali v padajícím sněhu. Jen škoda, že na Silvestr se neukázal. Chtěla jsem ho poprosit o tanec, třeba by se vytáhl.

Gian - V posledních týdnech někdo, na kom stojí moje celá existence. Pomohl mi se šperkama na ples, stále mi sice kecá do oblečení, ale ačkoliv Adam si mě ani pořádně neprohlídl, byl to on, kdo ze mě udělal ten večer takovou nádhernou osobu. Sama jsem se tomu dost divila. Ty perly byly nádherné, byť u stolu s opilou Daisy na nic.  Když jsem u toho, vyhrál s Adamem taneční soutěž. Je jasné, že musel být královnička. Je škoda, že nestihnu jeho oslavu narozenin. Prý v duchu světců a hříšníků. Hm, možná je dobře, že máme ten projekt na Přeměny.

Lilith - Fialové vlasy, bílé zuby, dokonalý úsměv. To je naše Lil. Na Silvestra jsem jí viděla jen krátce, přesto mi její přítomnost udělala radost. Sice už delší dobu nemáme naše Sesterstvo kloboučnic, vlastně ani Elizabeth jsem tenhle rok snad ani neviděla, nicméně vím, že tu pořád je. Kdykoliv bych jí potřebovala, ona tu bude. Což je fajn, jelikož nevím, zda to tak mám u všech lidí, kolem kterých se točí můj svět.

Matty - Jak lépe poznat, že jste něčí dobrý kamarád, než v potížích. Matty se nějak pohádal s Alice. I když mu jí nepřeju, jelikož by měl na tisíckrát lepší holku, než zrovna ji, nepřála jsem si, aby kvůli ní byl smutnej. Naštěstí jsem si s ním delší dobu povídala na přídi a zanedlouho Alice přišla. Na konci večera se drželi za ruce, tak to vypadá, že to dopadlo dobře. Jen je škoda, že se se mnou skoro vůbec nebaví. Pak se nemůže divit, že ho urazím, ve chvíli, kdy se dozvím, že Alice chodí s Mattym jen tak z doslehu náhodou. Taky mi to nemohl říct on.

Vin - Nevím zda za to může to, že opakuji ročník, ale s Vin vůbec nejsem v kontaktu. Strašně mě to mrzí. Nemáme na sebe čas, jelikož i rozvrhy pracují proti nám. Dala mi sice klíček od klubu, ale nemám tam ani čas zajít. Asi si vážně budu muset pořídit sovu, abych jí mohla častěji psát, alespoň to. Přes léto, alespoň přes ten začátek a následovně i v nemocnici, zůstala mojí dobrou kkamarádkou. Třeba nám letošní prázdniny vyjdou k tomu, abychom konečně postavily Eamovi nějaký ten pomníček. Obyčejný křížek by mohl stačit, i když se obávám, že ho Gian hned zničí.

Páni, takových popsaných stránek. Sama tomu nemůžu uvěřit. No, tak já snad půjdu zase zpátky k vymýšlení esejí do všech možných přeměn, protože takhle se za chvíli totálně setmí a já už uvidím i s rozsvícenou hůlkou prd. A neboj deníčku, slibuju, že budu psát častěji.


Tvoje Hazel.

(pozn. red.: Adam je ten nejúžasnější bráška pod sluncem! ♥ a vůbec ne záporák, jak si chudáček myslí :( :D)

Konečně volná (a zdravá)

Milý deníčku,

nevěřím, že Tě držím ve svých rukou. Nevěřím tomu, že jsem se probudila ve své posteli, a ani tomu, že Lucy mám u sebe. Od 15. 7. do 21. 8. jsem ležela u Munga. Děsný to měsíc. Nejsem vůbec opálená. O co hůř! Za chvíli se jede do školy a já nemám ani jednu zkoušku. Teda pravda, lektvary mám, na těch jsem už byla, ale výsledek mi stále nepřišel, takže se docela obávám, že jsem neprospěla. Co jsem tak postřehla, už přijeli prváci. Je fajn, že u mě na pokoji nikdo neskončil - naštěstí. Nevím, jak bych mu vysvětlovala pomačkanou knihu pro 4. ročník s rozpitými stránkami. Co kdyby byl mudlovského původu?

Další věc, co jsem zjistila je, že Vin propustili o několik týdnů dříve. Což je teda pěkně nefér. Ale myslela na mě a poslala mi přímo do nemocnice krásnou Bonsai. Bohužel jsem si jí nemohla vystavit, teď už mi zdobí noční stolek v pokoji. Díky Vin! Je jediná, kdo si na mě vzpomněl. Jak je to vůbec možné?! Léčitelka se dušovala, že rozhodně onen dopis Adamovi posílala. Že by se cestou ztratil? Přinejmenším Gian tvrdil, že ani nevěděl, že jsem v nemocnici. Vím, že by mě nemohli navštívit, ale mohli by alespoň odepsat. Kdyby teda něco četli, že..

Nakonec jsme se domluvily, že s tou opravou Eamova domu počkáme. Přece jen není ideální začít s opravami, když budem co nevidět odjíždět do školy. Jsem zvědavá na 4. ročník, pokud se tam tedy vůbec dostanu. Vin tvrdí, že šanci mám, tak v to i doufám. Jistá si však vůbec nejsem. Mám toho tolik před sebou: Bylinkářství, Drakologii, Numerologii, Jasnovidectví, Studium mudlů, POKT, OPČM, Přeměnování, Kouzelné formule a Astronomii. Teorii umím, snad celé věky, ovšem s kouzelním to už bude horší. Co si vzpomínám, naposledy jsem se snažila naučit blikací. Doufám, že potkám alespoň Mattyho. Kohokoliv.

Viděla jsem také Lilith! Vůbec se nezměnila a pořád má své fialové vlasy a pořád ten svůj optimistický přístup. A taky je krásně opálená. Ale to asi jako všichni. Jen já s Vin jsme tak nějaké neopálené. O počkat, to ta nemocnice. Noční můra. Občas se mi dokonce zdávaly noční můry. Sny o tom, jak umřel Adam nebo o tom, jak Eam znovu ožil. Taky jsem dostala lektvar, co chutná jak projímadlo. Každé ráno na pročištění střev. Pěkně odporné. Ale pokud mě to vyléčí budiž. No deníčku, budu muset pomalu končit - jdu na tyby. Na to, jak jsem je předtím nechtěla lovit, jsem celkem ráda nyní, když můžu být na vzduchu a užívat si posledních slunných dnů.

Žij si blaze.

(neopálená a dost vyhublá)

Hazel

Modelka či záporák?

Deníčku,

nastává celkem těžké období. Musím si vybrat. Vin a to všechno kolem nebo Gian a jeho modeling? Udělám si na to tabulku, co ty na to? Jo, to možná bude dobrý nápad. Klady a zápory, tak, hurá, do toho.

1) Gian

+ stál při mě, když se všichni odvrátili
+ je snob, ale to je na něm to úžasný
+ prakticky se o mě stará, kdykoliv cokoliv potřebuju
+ budu vypadat vážně hezky
+ bude mi kupovat i nadále hezké oblečení a dárky
+ může už kouzlit
+ podporuje mé vegetariánství, i když říká, že jsem pokrytec
- chodí s mým bráchou, a občas jsou pěkně divní. Oba!
- kecá mi do toho, co nosím (i když poslední dobou tak moc ne)
- chce, abych byla zlá na lidi
- chce, abych držela dietu
- kecá mi do toho, s kým se bavím
- řekl, že Eamovi by na hrob, kdyby nějaký měl, vyryl nápis (to ať si zkusí, bude nás to stát majlant!)



2) Vin

+ půjčila mi zápisky z drakologie
+ jsou z nás vážně skvělé kamarádky
+ prodala mi levněji kufr
+ naučila mě dobře bojovat
+ pomáhá mi s kouzlením
+ chodí se mnou do ročníku
+ díky ní se zase dokážu občas smát
+ pomůže mi postavit hrob
+ díky těm vlasům si nás lidé občas pletou
- ze začátku byla s Eamem (i když mě nechtěla původně zabít, jako on)
- donutila mě rybařit
- obarvila si vlasy na podobnou barvu


Po těhle dvouch tu je taky John, který se ke mě začal chovat v poslední době úplně jinak. Ještě, než skončila škola, vedli jsme docela dlouhou debatu a usmířili se, dá-li se tomu tak říkat. I když nemá rád Vin a to v téhle chvíli může být docela zádrhel, jelikož ona stojí vážně při mě. Trávím s ní prakticky veškerý volný čas. Ať už to je zdobením onoho místa, nebo rybařením (vážně tě nesnáším Vin, vždyť chudinky ryby vymřou! *smutný panáček s modrými vlasy*) a nebo jen tak běháním po venku. Dá se s ní skvěle povídat. Zdá se mi, že se mi poslední dobou víc otevřela, víc, než kdy jindy. Je mi líto, že je kvůli Eamovi tak smutná, nechci, aby byla. Alice bude letos 17 stejně jako Adamovi. Musím ještě vymyslet nějaké super dárky, ale jeden už asi vymyšlený mám. Strašně se zase těším na to kolo oslav. Před zkouškama to skvěle člověka uvolní. Ale jak to bude tenhle rok nemám ponětí. Nemám ani jednu zkoušku, nechci propadnout, abych vypadala hloupě. Nevím, zda chci zůstat na straně Giana a stát se modelkou a nebo poslechnout Vin a být její nejlepší kamarádka ve všem, co zatím máme v plánu? Gian je starší, ale Vin je holka. Buď a nebo. Nevím, je mi to jedno. Jdu si číst, ať můžu na všechno zapomenout.

Zatím, Deníčku.


Puberta přichází!

Milý deníčku,

nechápu, co se to se mnou v poslední době děje. Teda chápu, ale nechci chápat. Alice včera řekla, že jsem zaostalá. Teda ne přímo, ale prý se u ní puberta objevila už dřív. Mám střídavě smutné a veselé nálady, i když převládá ta smutná. Nebaví mě chodit na všechny hodiny, ještě, když mě pak někdo na mém oblíbeném klubu Lektvarů zničí pár flakónků. Ještě, že máme ten famfrpál. Létat na koštěti je jedno z mála, co mě v poslední době fakt baví. Nabrat tu rychlost a jen střemhlav letět až před les, kde se můžu otočit a letět zpátky. I když.. nedávno jsem zaslechla jakýsi skřek. Dost mě to vyděsilo.

Ale teď k věci. Tedy, věcem. Nových jich je hned několik.:

První - mám obarvenou hlavu.

Druhá - poté, co jsem Benovi poslala dárek k Vánocům jsem ho ani neviděla. Vyloučili ho snad? Byla by to škoda, na začátku roku se totiž přestal chovat jako takový blbec, dokonce vedle mě i párkrát seděl na Numerologii a mile se usmál. Nebo se mi to alespoň zdálo.

Třetí - s Vin jsme dost dobré kamarádky, tedy, kamarádky jen tak na oko. Je to zvláštní, ale zdá se mi, že mi jako jediná rozumí. I když na začátku roku ze mě udělala blbku před Blamem. Měla jsem o ní ale strach, přece jen, musí být s Gilbertem na koleji. A podle Alice mu pěkně hrabe. Vin také přišla s nápadem, nápadem, který prý má očernit Aytynin. Těším se, jestli se to povede.

Čtvrtá - Díky tomu, jak Gian nosí stále kožené věci - dokonce z pravých zvířat, (což jsem mimochodem zjistila, že ten kožich od Petera je taky z pravé kůže! Blah *znechucený panáček*) jsem usoudila, že bude lepší, když nebudu jíst zvířata. Možná to prospěje těm chudáčkům, které někdo zabíjí, abychom se mohli najíst. Od čeho máme zeleninu, ovoce a jiné dobroty? Na co jíst maso? Přijde mi to nechutný. Odporný. A všude ty klobásy, stehna, šunky. No prostě děs!

Pátá - Měla jsem narozeniny! Už je mi oficiálně 14. Rozčiluje mě, jak si Adam myslí, že jsem stále malá holka. Přitom mi sám dal k Vánocům minitričko a koženou sukni se střevíčkama. Nosím mu to na truc. Včera mi Vin udělala fotku, kterou mu prý můžu věnovat. Těším se na jeho výraz. Nicméně... K těm narozeninám. Nikdo si nevzpomněl, jak příhodné. Vzala jsem tedy Barryho - kousacího medvíka od Mattyho a Lucindu - mojí fretku (bohužel plyšovou) a šla jsem se jen tak projít s tím, že si zajdu do kuchyně pro nějaký ten dort a sušenky. Potkala jsem cestou Jul, které jsem tak nějak nechtěně řekla, že mám narozeniny. Navrhla, že je stráví se mnou. I tak jsem si připadala hrozně. Ve Velké síni jsme potkali Giana, prý mi zařídí lepší oslavu. Bože, proč? Nechci nic slavit.

Šestá - V klubu bylinek se mi moc nedaří. Vyrostl mi zatím jen pelyněk, a to ještě určitě uschne, jelikož jsem zjistila, že mi nějakou záhadou chybí nožík u sady lektvarů. Nejspíš mi musel vypadnout tenkrát na tom klubu. No pecka. Už aby byly prázdniny, a já měla zase klid. Giana chci ukecat na výlet do New Yorku. Snad se mi poštěstí.

Sedmá - Jo, málem bych zapomněla! Byly Vánoce. Dostala jsem od rodičů koště - proto vlastně jsem pořád venku. Také jsem letos poprvé byla na Vánoce doma. Ollie požádal Theu o ruku. Panovala celkem super atmosféra, a to i přes to, že u nás byl i Gian. Je děsný, jak se s Adam pořád oblejzali, ještě, že ve škole na to koukat nemusím. Teda, mohla bych, šance by tam byla, že je potkám, ale to by se mi Adam věcně nesměl vyhýbat. Ani jsem mu nestihla dát dárek k narozeninám - teda kdybych nějaký měla - nicméně asi ani on neslavil nějak extra narozeniny. Je mu už 16. Nedokážu si představit, že na škole budu pak dva roky bez něj. Teda dokážu! A moc se na to těším.

No, to je asi všechno deníčku, jdu spát. Zítra mě čeká náročný den. Musíme s Vin nejprve za Kath, kvůli drakologii. Je celkem vtipné, jak jí každý vyká, a já jí normálně pozdravím jako kamarádku. Když jsme u kamarádů, dlouho jsem neviděla už ani Willow ani Daisy. Krom tedy večera, kdy obě tvrdě spí v posteli. Je to na jednu stranu škoda, ale na druhou mám v pokoji klid. A už opravdu jdu, má-li se plán zadařit, musím vstávat už ráno, chci si ještě zalétat a to vážně večer nepůjde.


Tresty, škola a tak dále

Deníčku,

rok začal nabírat pomalu obrátky. Mám dodělanou skoro půlku zkoušek, chybí mi už jen lektvary, formule a praxe z OPČM. Z dějin mám nejspíše k mé smůle Nko, jelikož jsem nestihla za celý týden s Blamem v patách odchytit Cavallera. Ale zas to dozkušování má výhodu - potkala jsem Mattyho. Stále mě stejně popichuje a vlastně díky němu umím první Lamberotovo kouzlo, ačkoliv zas určitě bude napřed.

Lektvary jsou letos super, protože mi konečně vyhovuje jejich čas, a tak je stíhám. V sobotu taky bude klub lektvarů, jsem zvědavá, jestli je také vylepšený jako klub Bylinek. Asi ale umřu vyčerpáním, protože jsem si letos vzala všechny volitelné předměty - je to dobré skrytí pro náladu, a alespoň se nemusím vymlouvat, že nemám čas, protože s tím, co profesoři vymysleli, ho fakt nemám.

*načmáraná tabulka s rozvrhem*

Jasnovidectví začínalo až včera, jenže jsem bohužel dodělávala zkoušku z Přeměn, takže příští hodina to jistí - stejně jsem nenašla onu zmiňovanou věž. Co mi dost překvapilo - radil mi Adkins. Ačkoliv nevím, zda se přeslechl a neochotně mě poslal k Astronomce, nebo mě tam poslal naschvál, abych na tu hodinu nedošla. Stál ve Vstupce s Johnem. Ten si očividně hraje na Eama a propaluje mě pohledem. Ale Eam to není.

To je taky jeden z mnoha důvodů proč chci být sama a s nikým nemluvit. Zatím mi to docela jde, bratr si mě skoro nevšímá, tedy pokud se nepočítá jeho prefektování a napomínání po večerce. Včera mě odchytil ve Vodě a dal mi klíč od nějaké místosti, ve které jsme loni plánovali, jak zničit Eama, ani nevím, co to za místnost je, jen vím, že mu ten klíč dala nějaká holka. Přijala jsem to, naštěstí neřešil, co se děje, když jsem na něj vyjekla, že chci bejt sama. Po chvíli jsem mě napadlo, že si dojdu na kolej pro kufr. Odtáhnout dolů oblečení, pár lístků a plyšáka nebylo ani tak těžké, jen to drncalo po těch schodech. Chudák kufr, asi bude pěkně otlučený. Nikdo si mě nevšiml, takže jsem se úspěšně zabydlela v té místnosti. Je to super, jelikož tam je i panák na trénování.

Krom stestku, dá-li se to tak nazvat, po Eamovi, je druhým důvodem mého odklonění od společnosti Vin. Ta Vin, která v létě tvrdila, jak mi pomůže proti Eamovi. Ta Vin, která tvrdila, že možná jsme i kamarádky. Ta Vin, která mi přivezla z Egypta pozornost. Měly jsme spolu trest u Blame, měly jsme přelévat lektvary, napadlo mě ochutnat, Vin se napila také. Naneštěstí mně bylo špatně. Blame mi dal další trest za to, že jsem ochutnávala. Jistě, příště se nepřiznám a raději budu tiše trpět.

 Druhý trest mám za to, že jsem si zesláblá přivolala přivolávacím kouzlem džbán. Nechápu, přece nebudu vstávat. Vin je zrádkyně. Hned po tom trestu zdrhla a od té doby jsem jí neviděla. Jasně, kamarádky. Výhodou toho, že jsem stála proti Eamovi bylo, že jsem dokázala, byť na kratší dobu, než on , získávat si na svou stranu lidi. Ačkoliv, jak se zdá, ať už podle Giana či jiných okolností, jsem ve výsledku zůstala sama - úplně.

_____________________________

(pozn. Willow, Lilith, Daisy, James, Jul, Jen etc. samozřejmě vnímám, jen prostě Hazel má zrovna těžké období O:))